TISKOVÉ ZPRÁVY
Katapult půlstoletí.
Zdroj: Katapult Records Autor: Jan Gogola ml. Datum: Úterý, 15. 11. 2025
Bylo bude… To v dobách pravěkých vyrazil Olda do světa, aby nakonec došel do sebe. Po letech putování mu došlo, že naše sny pobývají v nás. Snil přitom o království bigbítové kapely. To je ale přání, které si ani Olda nemohl splnit sám. K jeho naplnění byla nutná vpravdě kouzelná setkání, díky kterým narazíte na sebe v jiné podobě. A to se Oldovi podařilo, když při stovkách cest potkal nejen kouzelného Dědka, ale také úderníka Tolju. A tak před půl stoletím vzniklo království zvané Katapult. Což je z řečtiny pocházející výraz spojující kata – proti a pallein – vrhat. A už to lítalo. Struny na povel bicích vymršťovaly chodníkové kostky blues ohoblované snad miliony kroků: „Hobluj Dědku!“ Příběhy všedního dne se rozduněly nevšední energií. Proděravělé tempo fláků od Kaťáků vyrostlo spontánně jako vzhůru se deroucí plevel z rytmu spár pouliční dlažby. Prosté životní etudy písmáka každodennosti Ládi se v díravých melodiích rozevřely tomu, aby do nich mohl člověk svobodně vstoupit jako do ulice svých prožitků. Kopeme těmi písněmi nohy jako životem: zakopneme, vrazíme do něčeho či někdo do nás, ale jdeme dál. Abychom mohli zažít další setkání, kdy nebudeme sami, kdy poznáme svoji cenu. Jako například díky kytaře, o které Olda tvrdí, že neví, jestli hraje on na ni či ona na něj. Drží se pod krkem navzájem, aniž by si lezli krkem. Život jako nástroj v našich rukou a my jako nástroj v rukách života. Přidržovat se navzájem. Udržet rovnováhu i v nejistotě. Rovnováha není to že neupadnem. A i když se ocitneme dole, můžeme se k ní prozpívat. Třeba s písní Nostalgia se zatím posledního stejnojmenného alba Katapultu:
„Tak jako král, si připadám
dobrá nálada mě přepadá
Tak jako král, si připadám
když vám jen tak lehce zazpívám“
A to s Bigmanem a Romanem na Turné 2025. Pohádka také po padesáti letech hrdě pokračuje i s hlavami v barvě kovu. Jak je to možné? Lehko i těžko říct. Tak už to s kouzly prostě chodí. A co na to Olda?
„…a to mně fakt stačí, že si můžu rock and boogie hrát!“
Díky moc!
prof. Jan Gogola ml.