rozhovor_Olda Říha : Jsem Alf z Melmeku - KATAPULT

Přejít na obsah
Katapult doporučuje:





Tiskárna, která tiskne stejně
dobře, jako Katapult hraje!

*************************
AKTUÁLNÍ AKCE

Reedice legendárního alba z roku 1980





NOVINKA V E-SHOPU

CD/LP NOSTALGIA

Senzační úspěch jede dál
3CD Katapult essential (Zlatá kolekce)

ROZHOVORY
ZPĚT NA ROZHOVORY          
Olda Říha : Jsem Alf z Melmeku
Autor: Dušan Spáčil   Zdroj: Magazín Blesk    Datum: 19.5.2023
Olda Říha(75) o sobě rád říká, že  skupina Katapult je prostě  on. A vysvětluje, že  tototo  jeho vyjádření není pýcha. Že to je  jen hrdost a vyjádření toho, že jeho osudem je být rocker.  
 
 
Přečetl jsem si, že ještě dříve než rokenrol vás  chytil sport..
 
Můj táta byl voják. Ne nějakej  hlavoun.  Obyčejnej staršina, pracoval  jako velitel skladu. Jak už to s vojáky  z povolání bývá, několikrát ho převeleli - a on se musel i se svou rodinou stěhovat! Takhle jsme se dostali  do Plzně. Já tam chodil do školy a stal jsem se tělem i duší sportsmenem .  Hrál jsem za škodovku hokej a fotbal, zkoušel jsem i tenis - miloval jsem všechno co se hraje  s kulatým nesmyslem. Ale dělal jsem i atletiku. Zkrátka  vypadalo to, že  mým osudem bude sport. Ale pak jsem prvně viděl  v televizi písničky, třeba Waldu a Pilarku - a tak se mi to líbilo, že jsem  si řekl:  tohle chci dělat. A důležité bylo, že se to líbilo se  taky mámě. Řekla mi, tak se na něco nauč a koupila mi kytaru.  A  už jsem byl na cestě k rokenrolu.
 
 
Počkejte Walda , Pilarka - to bylo od rokenrolu dost daleko, ne?
 
Ale to se mýlíte!  V téhle generaci tím všichni žili. Matuška zpíval Mr Rock a Mr. Roll .  A "To všechno vodnes čas", to byl taky  rokenrol. Vlastně to bylo   u nás  stejné jako v Anglii, kde chuligáni odhodili  basebolky  a  a místo  rvaček a sportu začali hrát rokenrol. Akorát tady byli komunisti, Ale my jsme  taky začali mydlit  do kytar. Ze sportovce  se stal rocker. I když kus  sportsmena ve mě  zůstal. Dodnes, abych  byl   ve formě, potřebuji  se hejbat. A taky  věřím na fairplay.
 
 
A kdy jste  založil první kapelu?
 
No já jsem od začátku hrál s kamarádama. Ono to  v partě jde líp. A ve škole  v tom viděli přijatelnou "zájmovou činnost", takže jsme  tam mohli  zkoušet. V tělocvičně  bylo piano, na které jsme mohli hrát.  A taky  jsme se potkávali   s bráchou  Jiřího Suchého, Ondřejem Suchým. Ten byl taky student, ale o maličko starší  a hodně  nás naučil.
 
 
A samozřejmě poslouchali jste radio Luxembourg...
 
Jasně, podle toho jsme se učili hrát, to byla důležitá inspirace. Navíc jeden z nás měl tetičku v Americe. To bylo jako  vyhrát ve sportce! Posílala mu  žvýkačky... tak ji  po čase požádal, aby poslala taky nějaké  desky. Takže dodala Rolling Stones - singla  s písničkami Its all over now a  Good Times, Bad times. Úplně jsme tu desku  na gramofonu  ohoblovali.
 
 
A co táta  staršina, ten vás  neomezoval?
 
Víte, u nás  v rodině  se moc  nedalo na nějakou  klasickou výchovu.  Naši  mi nic nezakazovali. A já se jen díval co  táta dělá - třeba  že chodí  hrát volejbal a nohejbal, že ve volném čase muzicíruje a hraje na buben, že poslouchá  gramofon a čte knížky. Já jsem  to převzal. Výchova by podle mě měla být havně předání informací. Tohle je zubní kartáček, tohel jsou kamna. Bacha o ty se můžeš spálit. Ale jinak mají být děti samostatné, rodiče do toho nemají moc mluvit.
 
 
Osvědčilo se vám to u dcer?
 
Jo. Našly si svou cestu. Jedna chtěla být novinářkou, musela překonávat  překážky, ale  povedlo se jí to. Druhou zajímal film, viděla snad všechno na světě (dělala disertačku o filmech o válce ve Vietnamu). Pak získala  "školu" přímo u mě v agentuře Katapultu  a  teď dělá,  jak se tomu teď říká, eventy, jsou s ní spokojeni. To jsem rád i když mě to zprvu trochu mrzelo, protože by se mi v agentuře hodila.
 
 
Máte  tři vnoučata, jakej jste dědeček?
 
Především trvám na tom, že  nejsem žádnej  děda. Jsem Olda. Ale děti mě  samozřejmě baví, jsou bezva. Jen na ně nemám moc času, jsem pod hrozným tlakem.
 
 
Teď máte novou desku. Zmínil jste  se ale taky, že  s koncerty to bylo v minulých dvou letech  špatný. Za to mohl jen covid?
 
Covid nám  zrušil  koncert 17.března 2020. A celé turné. Kapelu jsem  ale  musel  zahybernovat  taky proto, že  mi  odešli  dva  muzikanti  a dva technici. Oni si souběžně  postavili  vlastní kapelu - s tím já nesouhlasil. V Katapultu  trvám na třech pravidlech - všude  musíte chodit  včas, hrajeme  v černém  a  nehrajeme  s jínou kapelou. Oni se  divili - co blbnu,  vždyť teď  hraje  každý s každým! Ale já to takhle nemám. Já trvám na  věrnosti značce. Tohle každý s každým, kšeft je kšeft  nechápu.  Já  vím, jsem mimozemšťan. Jsem Alf  na návštěvě  Melmeku a nechápu, že žerete kočky.  Jenže  najít  dobré  parťáky  na turné je problém.
 
Ale desku jste udělal ...
 
Natočil jsem  to s kamarády, bezvadnými  studiovými muzikanty. A ta deska  je výborná!  Byla to náramná práce. Užili jsme  si to. Dlouho jsem  na ní sháněl  rytmiku.  Nakonec se  toho ujal Venca Zima, geniální  bubeník, guru  bubeníků, který naučil  na bicí dva tisíce kluků.  Bubnuje s námi  i na koncertech jako host. Ale jde svou cestou, členem Katapultu na plný úvazek být nechce a nemůže. Zkoušel mi mezi těmi  dvěma tisíci bubeníků najít správnýho muzikanta, Ale nikoho nenašel.   Zima mi řekl: "Fakt na  tebe furt myslím. Ale  opravdu nevím koho  bych ti doporučil. Aby byl dobrej a  spolehlivej a  zároveň nebyl č....k." . bylo to snad  poprvé, co tenhle  velmi kultivovaný chlapík řekl sprosté slovo. Holt, nejsou lidi.
 
Úplně  tomu nerozumím. Natočili jste  desku, jste s ní spokojený, ale  pro kapelu nejsou lidi?
 
Udělali jsme  desku, rozuměli jsme si u toho, pokecali, občas dali  spolu panáčka a rozjeli to. Perfektně to sedlo. Ale přenést tohle na pódium, na turné, sehnat na to parťáky, který   tím budou celý rok žít jako já, udělaljí show,  to je problém. Potřeboval bych parťáky jako byli Dědek - Jirka Šindelář a  Tolja Kohout..Hodně mi  chybí. Ale  já se nevzdávám, věřím , že se najdou. A zatím budeme  hrát  ve dvou s Big Manem Kódlem a  s Vencou  Zimou jako  hostem.
 
Deska se jmenuje Nostalgia.Takže  hodně vzpomínek?
 
Ale ne , není to žádné nostalgické vzpomínání na to jací jsme  byli borci. Nostalgie  je to v tom, že  je to poctivý - echt - rokenrol. Přitom to jsou  hlavně nový písničky.
 
Říkáte, že  jste se musel rozloučit s členy  kapely, kteří si udělali jako vedlejšák jinou kapelu. Tak mě ale napadá, že  Katapultu taky vznikl podobně. Pokud vím, hrál jste s Ringo Čechem a o víkendech jste hráli  s Vaší skupinou Mahagon. A tak vás Ringo  vyhodil...
 
 
To bylo jiné. .  Fakt. Můžete se zeptat  Karla Vágnera, který mě tehdy  přišel lanařit k sobě. Řekl jsem mu, "sorry já jsem loajální  člen Shut Up (tak se jmenovala Ringova kapela) nemůžu." A počítal jsem že  tam zůstanu. Ale potřeboval jsem splácet dluhy, s Ringem jsme  zrovna žádný koncert neměli. A tak jsme  hráli s naší původní kapelou Mahagon. A taky musím dodat, že na rozdíl od Katapultu  jsme  žádné takové pravidlo o hraní jinde neměli. Čech mě vyhodil protože jsem byl prý moc samostatný.
 
Máte  tedy s Ringem  napjaté vztahy?
 
Vůbec ne, už proto, že  Ringo se  tak stal matkou  Katapultu. Protože já pak zavolal Dědkovi, rozjeli jsme Katapult - a koukněte  dnes  Čechova kapela  už neexistuje a Ringo  si maluje obrázky. A Katapult žije. Ne, my se máme s Ringem dodnes  rádi.Ringo ostatně říká, že jsem jedinej autentickej rocker u nás.
 
Zmínil jste se, že na té nové desce  jsou nové písničky. Taky je tam ale Mr.Rock a Mr.Roll. To je pocta Matuškovi?
 
Tak trochu taky. On byl můj hrdina od patnácti let. Správnej chlap, trochu chuligán, uměl to rozjet. Prostě taky  rocker.
 
Znali jste se?
 
Snad můžu říct, že jsme byli  i  trochu přítelé. Jednou jsme se potkali v hotelu  Voroněž. On seděl s  ženou Olinkou na baru, my jsme přijeli z koncertu. A tak hned zamával: Pojď sem, dáme panáka.  No, hezky jsme  se  pobavili A představte si, já byl poslední, kdo s ním takhle v Československu  poseděl - protože  vzápěti emigrovali,.
 
Je to asi pět let, co jsme spolu mluvili. Tehdy jsme se sešli u vás v kanceláři. A byla u toho i vaše paní. Stále jste spolu?
 
Jasně, já jsem konzervativní. Máme se  pořád rádi.
 
A  baví ji  váš rokenrol?
 
Asi jo, jinak by se mnou asi nebyla. Jsme spolu padesát . Vzpomínám, tehdy jsem měl docela velkou agenturu - a dost mě v ní  obírali. Tak nastoupila moje žena a je to v cajku.
 
 
Očima autora
 
Sešli jsme  se na  parkovišti v  Říhově obytném autě.  "Já nežiji  Chrášťanech, kde mám dům, já žiji  v prostoru," prohlásil  Olda. Ten prostor  zahrnuje zřejmě  mimo jiné  tento  kemper vyuzený  Oldovými   cigaretami. "Pan Katapult" s ním jezdí po koncertech, libuje si, že  třeba s ním může zajet  i k fast foodu a  ve svým si  v pohodě zkonzumovat pizzu.  Taky ho rád  řídí - muziku si  k tomu pouští třeba z kazeťáku, kterým je  tento  postarší   vůz vybaven.



Návrat na obsah